Vliv Potravin A Nápojů - Dräger DrugTest 5000 STK Instrucciones De Uso

Ocultar thumbs Ver también para DrugTest 5000 STK:
Tabla de contenido

Publicidad

Idiomas disponibles
  • MX

Idiomas disponibles

  • MEXICANO, página 12
cs
6
Omezení metody
V důsledku nespecifikovaných interakcí (fyziologická odchylka,
zdravotní stav nebo znečištění vzorku) může ve vzácných případech
docházet k chybným pozitivním nebo negativním výsledkům.
Protilátky použité ve zkušebním systému Dräger DrugTest 5000 jsou
cíleně přizpůsobeny na drogy. Přesto mohou předepisované i volně
prodejné medikamenty podobné struktury reagovat s reaktanty
protilátek a vést tak k chybným pozitivním výsledkům. Za účelem
získání potvrzeného analytického výsledku se musí použít alternativní
chemická metoda jako GC/MS nebo LC/MS/MS. U všech výsledků
zjištěných pomocí zkušebního systému Dräger DrugTest 5000 je
nezbytné profesionální posouzení získaných výsledků při zohlednění
další klinické prohlídky osoby podrobující se zkoušce. Toto platí
zejména při předběžně pozitivním výsledku.
Odebírání vzorku slin lze přesně sledovat. Proto je zfalšování vzorku
nepravděpodobné. Pokud přesto existuje podezření o zfalšování nebo
výměně vzorku, pak vzorek zlikvidujte a zkoušku opakujte s novou
zkušební sadou Dräger DrugTest 5000 STK.
7
Význačné technické vlastnosti
7.1
Vliv potravin a nápojů
Sliny mohou být přímo po konzumaci potravin, nápojů nebo pochutin
těmito látkami znečištěny. Za účelem zjištění možného vlivu znečištění
na výsledky systému Dräger DrugTest 5000 byly přímo po konzumaci
následujících exemplárních přípravků odebrány vzorky slin a
vyhodnoceny:
Cola, zubní pasta, šťáva American-Cranberry, aseptická ústní voda,
pomerančová šťáva, voda, sirup proti kašli (bez kofeinu), káva,
žvýkačka, čokoláda, ovocný čaj, bylinkový čaj a cigarety.
Vyhodnocení nepřineslo žádné chybné výsledky.
Protože není možné stanovit eventuální vliv všech potravin na
zkoušku, je před odběrem vzorků nutné bezpodmínečně dodržet
čekací dobu 10 minut.
7.2
Analytické charakteristiky
7.2.1
Analytická specifičnost
Většina
imunochemických
monospecifických pro jeden konkrétní analyt, nýbrž reaguje na
skupinu analytů s podobným chemickým složením (např. při zkoušce
na benzodiazepin rozpozná zkušební systém Dräger DrugTest 5000
více různých benzodiazepinů).
Proto nedoporučujeme na základě výsledku zkušebního systému
Dräger DrugTest 5000 přijímat (semi-) kvantitativní výpovědi o
koncentracích jednoho jednotlivého analytu jedné skupiny analytů.
Údaje o analytech, které lze prokázat příslušnou zkouškou pomocí
systému
Dräger
DrugTest 5000,
koncentracích, které samy o sobě produkují pozitivní výsledek,
naleznete v tabulce 1 (T1), viz strana 72.
Analyty, které naleznete v tabulce 2 (T2), viz strana 72, nejsou při
koncentracích
pod
10000 ng/mL
DrugTest 5000 STK rozpoznány.
7.2.2
Opakovatelnost
Studie
opakovatelnosti
byly
standardů dostupných na trhu a s negativními vzorky slin. Každý
vzorek slin byl naplněn příslušným standardem, aby se získala
požadovaná koncentrace analytu určeného ke zkoušce (žádné drogy,
250% mezní hodnoty, 400% mezní hodnoty). Každý vzorek byl
testován při všech koncentracích analytu desetkrát ve třech různých
dnech při použití stejné šarže šestidílného panelu systému Dräger
DrugTest 5000 STK (8319830).
Výsledky studií jsou uvedeny v tabulce 4 (T4), viz strana 73.
7.3
Diagnostické charakteristiky
Za účelem zjištění diagnostických charakteristik zkušebního systému
DrugTest 5000 byly v klinickém prostředí shromážděny a analyzovány
vzorky slin pomocí zkušebního systému Dräger DrugTest 5000.
Současně byl vždy odebrán druhý vzorek a zkoumán metodou GC/MS
nebo LC/MS. Diagnostické charakteristiky zkušebního systému
Dräger DrugTest 5000 je shrnut v tabulce 3 (T3), viz strana 73.
Uvedené klinické výsledky jsou vztaženy ke zkouškám s uvedenými
mezními hodnotami.
Dräger DrugTest 5000 STK
charakteristických
reakcí
a
rovněž
o
individuálních
systémem
provedeny
pomocí
referenčních
8
Skladování
Zkušební sadu Dräger DrugTest 5000 STK skladujte při teplotách v
rozsahu +4 až +30°C. Zkušební sadu Dräger DrugTest 5000 STK,
jejíž fóliový sáček je poškozen (např. otvorem nebo trhlinou),
nepoužívejte. Po otevření fóliového sáčku testovací sadu Dräger
DrugTest 5000 STK ihned použijte.
Zkušební sadu Dräger DrugTest 5000 STK nepoužívejte, pokud je
natištěné datum expirace prošlé.
9
Likvidace
Zkušební sady Dräger DrugTest 5000 STK se mohou likvidovat v
rámci komunálního odpadu.
10
Literatura
1. Wille S, Samyn N, del Mar Ramirez-Fernandez M, GDe Boeck G
(2010). Evaluation of on-site oral fluid screening using Drugwipe-
5+, RapidSTAT and Drug Test 5000 for the detection of drugs of
abuse in drivers. Forensic Sci Int, 198(1-3):2-6.
2. DRUID Workpackage 3.1.1 (2009). Evaluation of oral fluid
Screening devices by TISPOL to Harmonise European police
Requirements.http://www.druid-project.eu
3. DRUID Workpackage 3.2.2 (2010). Analytical evaluation of oral
fluid screening devices and preceding selection procedures.
http://www.druid-project.eu
4. Cone E.J. (2001). Legal, workplace, and treatment drug testing
with alternative biological matrices on a global scale. Forensic Sci
Int, 121:7.
5. Yacoubian G.S., Wish E.D., and Perez D.M. (2001). A comparison
of saliva testing to urinalysis in an arrestee population. J of
Psychoactive Drugs, 33:289.
6. Niedbala R.S., Kardos K.W., Fritch D.F., Kardos S., Fries T., and
Waga J. (2001). Detection of marijuana use by oral fluid and urine
analysis following single-dose administration of smoked and oral
marijuana. J Anal Toxicol, 25:289.
7. Caplan Y.H. and Goldberger B.A. (2001). Alternative specimens
for workplace drug testing. J Anal Toxicol, 25:396.
8. Cone E.J., Oyler J., et al. (1997). Cocaine Disposition in Saliva
Following Intravenous, Intranasal, and Smoked Administration. J
Anal Toxicol, 21:465.
není
9. Samyn N., Verstraete A., van Haeren C., and Kintz P. (1999).
Analysis of drugs of abuse in saliva, Forensic Sci Rev, 11:1.
10. Hawks R.L. (1982). The constituents of cannabis and the
disposition and metabolism of Cannabinoids. In Hawks RL (Ed):
The Analysis of Cannabinoids in Biological Fluids, NIDA Research
Monograph Series 42; U.S. Government Printing Office;
Washington, DC; p. 125.
11. Jenkins A.J., Oyler J.M., and Cone E.J. (1995). Comparison of
heroin and cocaine concentrations in saliva with concentrations in
blood and plasma. J Anal Toxicol, 19:359.
12. Jenkins A.J. (1998). Detecting Drugs of Abuse in Saliva. Ther
Drug Monit and Toxicol 19:3.
Dräger
13. O'Neal C.L., Crouch D.J., et al. (1999) Correlation of Saliva
Codeine Concentrations with Plasma Concentrations After Oral
Codeine Administration. J Anal Toxicol, 23:452.
14. CDC (1987) Universal Precautions for Prevention of Transmission
of HIV and Other Bloodborne Infections. MMWR 1988,37:377-
388.
Omezení metody
53

Publicidad

Tabla de contenido
loading

Tabla de contenido