42440
Pohyb hvězd po obloze
Země se otáčí kolem své osy, ale my tento pohyb nejsme schopni postřehnout. Když stojíme na
jejím povrchu, zdá se nám, že se hvězdy otáčejí kolem nás. Během dne vidíme pouze Slunce a
Měsíc, v noci vidíme také hvězdy. Za krásných nocí bez světelného znečištění vidíme také
fascinující Mléčnou dráhu, která se skládá z miliard hvězd z naší galaxie.
Dalším nádherným pohledem, který nám noční obloha nabízí, je pronikání meteoritů do
zemské atmosféry. Jde o hmotu, která se pohybuje prostorem a kvůli tření se vzduchem začne
žhnout a tedy i vydávat světlo.
Země se v průběhu roku také pohybuje kolem Slunce. Z tohoto důvodu jsou hvězdy, které
vidíme na obloze v určitý čas v dané roční době jiné, než ty, které vidíme ve stejný čas
v kteroukoli jinou roční dobu (Obr. č.1).
Nyní se krátce podíváme na to, jak se hvězdy po obloze pohybují. Jejich zdánlivý pohyb (jen
zdánlivý, protože víme, že ve skutečnosti se pohybuje Země) se podstatně liší v oblastech
s různou zeměpisnou šířkou. Obrázek č. 2 ukazuje tři různé situace: severní pól, střední
zeměpisnou šířku a rovník.
Jak vidíme, na severním pólu všechny hvězdy utvářejí kruhy, které jsou rovnoběžné s obzorem.
Na rovníku se všechny hvězdy pohybují v kruzích, které jsou kolmé k obzoru. Ve středních
zeměpisných šířkách se hvězdy pohybují v kruzích sklánějících se k obzoru.
Ve středních zeměpisných šířkách existují hvězdy blízké nebeskému pólu (severní pól se
nachází velmi blízko polárky), které nikdy nevycházejí a nikdy nezapadají. Jde o tzv.
cirkumpolární hvězdy (viz obr. 3a). Hvězdy, které jsou nejdále od nebeského pólu, však při
svém pohybu vycházejí a zapadají a po určitou dobu jsou za obzorem. Čím jsou hvězdy od
nebeského pólu vzdálenější, tím delší dobu jsou za obzorem. Po překročení určité vzdálenosti
hvězdy nikdy nevycházejí, protože jsou vždy za obzorem.
Na pólu jsou všechny hvězdy z této poloviny viditelné oblohy cirkumpolární. Na rovníku
nejsou cirkumpolární žádné hvězdy.
Obr. 2 – severní pól
Obr. 3 – Pohyb hvězd v průměrných severních zeměpisných šířkách při pohledu směrem ke
čtyřem hlavním bodům.
Uprostřed jara – 5. května
Obloha ve 22:00 místního času
V polovině léta – 5. srpna
Další zajímavosti o obloze
Tyto mapy ukazují pohled na oblohu ve čtyřech různých ročních dobách ve 22:00 místního
času v oblasti střední a jižní Evropy (přesně na 45˚ severní zeměpisné šířky). V létě musíme
přidat jednu hodinu, protože 22:00 odpovídá 23:00 hodin podle letního času. Navíc při pohybu
západním směrem se místní čas postupně posouvá dopředu ve srovnání s hodinami, které pro
většinu evropských zemí ukazuje čas poledníku střední Evropy (MEC). Mapka výše umožňuje
provést přepočet podle lokality. Například, pokud se nacházíme ve Sv. Mořici ve Švýcarsku
v zimě, bude obloha na obrázku k vidění ve 22:00 + 0:20 = 22:20.
Popisek: V polovině podzimu – 5. listopadu
Aby bylo možné rozpoznat hvězdy a souhvězdí, je nutné mapu posunout tak, aby směr, kterým
se díváte, byl uveden ve spodní části mapy.