Bresser Junior 70/900 EL Instrucciones De Uso página 97

1. Technická data:
• Dvoučočkový systém objektivu
(achromát) ze skleněného materiálu
• Azimutální montáž s kolébkou pólové výšky
(optimalizovaný systém montáže s ohebnými
hřídeli)
• Zvětšení: 45x – 337,5x
• Průměr objektivu: 70 mm
• Ohnisková vzdálenost: 900 mm
• 3 okuláry: K-20 / K-12 / K-4 mm
• Zenitové zrcadlo
• Hledáček 6x25
• Převracející čočka 1,5x
• Výškově přestavitelný hliníkový stativ
2. Možné objekty pozorování:
V následujícím textu jsme pro tebe vyhledali
některá zajímavá nebeská tělesa a hvězdokupy.
Na příslušných obrázcích na konci návodu mů-
žeš vidět, jak za dobré viditelnosti objekty uvidíš
teleskopem s dodanými okuláry.
Měsíc
Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země. (obr.
19)
Průměr: 3 476 km
Vzdálenost: asi 384 400 km
Měsíc je znám od prehistorických dob. Po Slun-
ci je to druhý nejjasnější objekt na obloze. Proto-
že Měsíc oběhne okolo Země jednou za měsíc,
mění se stále úhel mezi Zemí, Měsícem a Slun-
cem; je to vidět na cyklech fází Měsíce. Doba
mezi dvěma po sobě následujícími fázemi novu
činí asi 29,5 dne (709 hodin).
Mlhovina v Orionu (M 42)
M 42 v souhvězdí Orion (obr. 20)
Vzdálenost: 1 344 světelných let od Země
Při vzdálenosti asi 1 344 světelných let je ml-
hovina v Orionu (Messier 42, zkráceně M 42)
nejjasnější difúzní mlhovinou na obloze – je
viditelná pouhým okem a je vděčným objektem
pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších
polních kukátek až po největší pozemní obser-
vatoře a Hubbleův vesmírný dalekohled.
Jedná se o hlavní část daleko většího mračna z
plynného vodíku a prachu, které se více než 10
stupni rozprostírá přes polovinu souhvězdí Ori-
on. Rozlehlost tohoto mohutného mračna činí
několik stovek světelných let.
Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry (M 57)
M 57 v souhvězdí Lyry (obr. 21)
Vzdálenost: 2 412 světelných let od Země
Slavná prstencová mlhovina M 57 v souhvězdí
Lyry se často považuje za prototyp planetární
mlhoviny; patří mez skvosty letní oblohy sever-
ní polokoule. Novější šetření ukázala, že se se
vší pravděpodobností jedná o prstenec (torus)
z jasně svítící hmoty, která obklopuje centrál-
ní hvězdu (viditelnou jen většími teleskopy) a
nikoli o kulovitou nebo elipsoidální plynovou
strukturu. Pokud bychom prstencovou mlhovi-
nu pozorovali ze strany, podobala by se mlho-
vině Činka (M 27). V případě tohoto objektu se
díváme přesně na pól mlhoviny.
CZ
97