20
Základy svařování
20.1
Svařování elektrodou MMA
U všeobecně známého ručního svařování elektrodou se
používají obalované elektrody. Obal elektrody se během
svařovacího procesu odtavuje společně s drátem elek-
trody a tvoří atmosféru ochranného plynu. Odtavující se
obal zároveň vyrovnává v tavné lázni prvky slitin, které
se v tavné lázni ničí. NA povrchu svaru se vytváří vrstva
strusky, která chrání ochlazující se svar před působením
okolní atmosféry.
Obaly elektrod se rozlišují dle jejich průměru a typu, dle
jejich chemického složení. Tím vznikají různé vlastnosti
svařování a tím i různé možnosti využití elektrod. Dělení
a pojmenování tyčových elektrod se řídí dle DIN EN 499
(dříve DIN 1913).
základní materiál
20.2
Svařování TIG
Metoda svařování TIG je velmi univerzálně použitelná
metoda, kterou se vytváří vysoce jakostní svarové spo-
je.
U svařování metodou TIG je elektroda tvořena neod-
tavujícím se wolframem a jako ochranná atmosféra se
používají inertní plyny. V anglické terminologii se ustálilo
označení metody TIG.(„Tungsten" = wolfram). V němec-
ké terminologii označení WIG (Wolfram – Inert – Gas).
Inertní plyny jsou chemicky neutrální a se svařovaným
materiálem netvoří žádnou chemickou reakci. Inertními
plyny jsou např. Argon nebo Helium a jejich směsi, vět-
šinou se používá čistý argon (99,9% Ar). Ochranný plyn
musí být suchý. Dělení ochranných svařovacích plynů
se řídí dle DIN 32 526.
Princip svařování metodou TIG
Neodtavující se wolframová elektroda se upne do
kleštiny kapalinou nebo plynem chlazeného hořáku.
Mezi wolframovou elektrodou a základním materiálem
vznikne v ochranné inertní atmosféře elektrický oblouk.
Wolframová elektroda je nosičem elektrického oblouku,
který bodově taví základní materiál a vytváří tím tavnou
lázeň. Z hubice hořáku proudí ochranný plyn, který chrá-
ní wolframovou elektrodu a tavnou lázeň před nežádou-
cími účinky okolní atmosféry. Tím je zamezeno nechtěné
- 174 -
tyč. elektroda
obal
jádro / drát
plyn / struska
el. oblouk
natavená zóna
oxidaci. Špatné výsledky svařování mohou tedy být způ-
sobeny chybami v přívodu ochranného plynu.
Pokud je nutné použití přídavného materiálu, přidává se
manuálně ve formě drátu stejně jako u svařování plynem
(autogenem) nebo pomocí speciálních posuvů studené-
ho drátu. Přitom musí mít materiál přídavného drátu stej-
né nebo ušlechtilejší složení slitin než materiál základní.
Bez použití přídavného drátu se dají velmi dobře zhotovit
obrubové nebo a rohové svary.
ochranný plyn
wolfram.
elektroda
plynová
hubice
ochran.plyn
svar
el. oblouk
U TIG svařování může být použit jak proud stejnosměrný
(DC), tak střídavý (AC). Druh použitého proudu a jeho
polarizace závisí na základním svařovaném materiálu.
Při svařování nelegované, nízce nebo vysoce legované
oceli, mědi, titanu a tantalu se svařuje proudem stejno-
směrným (DC), přičemž je elektroda z důvodu vyšší prou-
dové zatížitelnosti napojena na záporný pól (mínus).
Při svařování hliníku nebo hořčíku a jejich slitin se sva-
řuje proudem střídavým (AC), aby byla narušena ne-
snadno tavitelná houževnatá vrstva oxidu, která se tvoří
na povrchu základního materiálu a během svařovacího
procesu také na povrchu tavné lázně. Pokud tato vrstva
oxidu chybí, např. z důvodu delšího svařování v jednom
místě, může dojít k nestabilitě elektrického oblouku a
jeho přerušování.
Tvar hrotu elektrody
Wolframové elektrody musí být ze zásady ostřeny nebo
broušeny v podélném směru, příčné rýhy po broušení by
mohly způsobovat nestabilitu elektrického oblouku.
Základy svařování
přídavný drát
zdroj proudu
svař. dílec
12.10