DRAMINSKI 4QMAST Manual De Instrucciones página 33

Před začátkem měření je třeba:
1. Zjistit, zda elektronický indikátor funguje správně „ve vzduchu" a ujistit se, že není nutné
vyměnit baterii (hlášení „LO BAT").
2. Vždy před začátkem měření je třeba se ujistit, zda kovové elektrody ve dnu měřící nádoby
jsou zcela čisté. Umaštěné elektrody budou vyvolávat přemrštěné výsledky měření a
chybnou interpretaci.
Jak provést jednoduchý test na čistotu elektrod?
a) Připravit roztok – do sklenice vody v pokojové teplotě nasypat špetku kuchyňské soli a
úplně rozpustit;
b) Naplnit roztokem měřící nádobu a odečíst výsledek (odečet závisí na koncentraci
roztoku);
c) Vylít roztok zpět do sklenice a pořádně vyřít elektrody pomocí vatového tampónu
zvlhčeného přípravkem na mytí nádobí, pak dobře propláchnout měřící nádobu pod
tekoucí vodou a otřepat z ní zbylé kapky;
d) Znova nalít roztok do přístroje a odečíst výsledek – pokud jeho hodnota se značně
snížila, znamená to, že elektrody byly hodně umaštěné;
e) Nejlépe je zopakovat čištění a zjistit, zda se další zobrazované výsledky nemění, což
znamená, že jsou elektrody úplně čisté. (Pozor! Pouhý dotek elektrod prstem může
umastit jejich povrch, proto je zjištění jejich čistoty tak důležitá.)
Jednou týdně je doporučeno elektrody vyčistit pracím práškem, což zapříčiní
odstranění případných usazenin („vodního kamene") na jejich povrchu.
3. Připravit vědro s vlažnou vodou, ve kterém se bude měřící nádoba proplachovat
během měření, a druhé vědro na vylévání mléka po provedení měření. Dle zásad
hygieny dojení nelze předzdojované mléko vylévat na podestýlku.
Měření se provádí následujícím způsobem:
VŽDY JE TŘEBA MĚŘIT PRVNÍ PROUD MLÉKA,
nadojený bezprostředně do měřící nádoby. Každou čtvrtku je třeba přeměřit zvlášť.
1. Stisknout vypínač, aby se objevil stav připravenosti naměření (dvě vodorovné čárky).
2. Podložit měřící nádobu indikátoru pod struk A, a nadojit první proudy mléka do této
nádoby tak, aby była téměř plná (minimální množství je cca 1 cm od horní hrany).
3. Znovu stisknout vypínač a odečíst výsledek.
4. Vylít mléko a setřást jeho zbytky do připraveného vědra. Zopakovat výše uvedené
úkony pro struky B, C a D.
5. Po proměření každé krávy vypláchnout nádobu: přístroj držet v ruce a ponořit do
vody samotnou měřící nádobu, hýbat přístrojem tak, aby se opláchly zbytky mléka.
Měření
Pozor! Opláchnutí je nezbytné také po měření čtvrtiny, ve které był zjištěn latentní stav
mastitidy. Díky tomu nebudou mít zbytky mléka vliv na výsledky měření u dalších čtvrtin.
Po vyšetření krávy je dobré poznamenat si nebo označit symbolem základní závěry: zda
je vemeno úplně zdravé, nebo existuje podezření na vstupní fázi nemoci.
SYSTEMATICKÉ VYŠETŘOVÁNÍ VEMENE MÁ VELKÝ PROFILAKTICKÝ VÝZNAM.
Profylaktika je levnější než léčba!
Výklad výsledků
ZÍSKANÉ VÝSLEDKY JE TŘEBA NUTNĚ POSOUDIT PODLE DVOU KRITÉRIÍ:
1.
jakou číselnou hodnotu získáváme při vyšetření čtvrtin a zda je to hodnota pro
danou krávu typická (individuální posuzování každé krávy z hlediska jejího věku).
2.
jak velké jsou u dané krávy rozdíly mezi jednotlivými čtvrtinami
1
K bodu :
Výsledky nižší než 250 jednotek:
Údaje poukazují na zřetelný latentní stav mastitidy čtvrtiny vemene nebo na vysoké
riziko přechodu nemoci do akutního stavu (může to být velmi rychlé).
Údaje vyšší než 300 jednotek:
Stav čtvrtiny vemene je velmi dobrý. Nejčastěji se výsledky nacházejí v rozmezí 330-
360 jednotek. U mladých, zcela zdravých krav, budou mít údaje vyšší hodnoty (370-
400) a u starých krav jsou nejčastěji pozorovány hodnoty nižší (300-320).
Údaje od 250 do 300 jednotek:
Přechodný stav mezi latentním stavem mastitidy a dobrým stavem vemene. Kvůli
fyziologickým rozdílům není snadné definovat přesnou hranici, po jejím překročení je
čtvrtina vemene nemocná. U některých krav hodnoty mezi 250 a 300 jednotkami,
zvláště když u dané krávy nepozorujeme vůbec vyšší hodnoty, můžeme uznat za
normální a čtvrtinu vemene za zdravou. Pokud však z jistých důvodů si u krávy, u
níž předchozí výsledky byly vyšší než 300 jednotek, všimneme náhlý propad hodnot
do hladiny 250-300 jednotek, je třeba tuto krávu považovat za ohroženou mastitidou.
2
K bodu :
Rozdíl větší než 40 – 50 jednotek, mezi nejvyšším a nejnižším údajem pro jednotlivé
čtvrtiny u vyšetřované krávy, poukazuje na začátky latentního stavu mastitidy. Je nutné
systematické vyšetřování této krávy před každým dojením a pozorování, zda nemoc
nepostupuje (další pokles naměřených hodnot u podezřelé čtvrtiny). Kromě toho je
nezbytná zvláštní péče a zvětšená hygiena před dojením a po něm.